|

NAROZENÍ PÁNĚ
čtvrtek 25.prosince 2008
Čtení z listu sv.apoštola
Pavla Galaťanům (4,4-7)
Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna,
narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu. Tak jsme byli
přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do
srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá" "Abba,
Otče." Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také
dědic skrze Boha.
Evangelium podle
svatého Matouše (Mt 2,1-12)
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času
krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci z východu a ptali
se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme
jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit."
Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý
Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu
a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu:
"V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: A ty
Betléme v Judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi Judskými
předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude
panovat mému izraelskému lidu."
Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal
na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a
řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho
najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit."
Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle - hvězda,
kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila
nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu,
zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a
spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se
mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato,
kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už
nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.
Narození Páně není největší svátek
křesťanů, ale je to svátek, který nás nejsilněji oslovuje
i překvapuje. Pán a Stvořitel všeho bytí bere na sebe
lidské tělo, přichází na svět v lidském těle. Rodí se z
Panny. A hned tato informace má pro nás veliký význam. Klade
před naše lidské poznávání tvrdý požadavek - musíš
uvěřit! Nebo také nemusíš, protože jsi svobodná bytost,
ale pak, aniž by sis to uvědomoval vstupuješ do krajin
velkých temnot a stínů, které ti žádné světlo rozumu a
lidskosti neprosvítí. Ale, když vírou, to Světlo, které
přišlo na svět přijmeš a začneš se v jeho prostředí
rozhlížet, nemůžeš se nezačít divit tomu jak podivuhodné,
tajemné a krásné je veškeré stvoření. Naplní tě radost,
že tato krása z něj stále vyzařuje a ještě se zdokonaluje
přes všechny ty čmárance ošklivosti, které vyrašily z
lidské svobody. Ano, člověk má svobodu rozhodovat se.
A co je to ta víra?
Myslím, že víra je spočinutí v pevném bodu svým vlastním
bytím a pravost tohoto bodu se prověřuje jen radostí, která
se probouzí v nitru, v tichosti a to jako radost trvalá, která
dovede unést i všechna trápení s bolestmi. Radost, která
vplouvá do trvalého štěstí a pokoje. Tento pokoj se
následně snaží roznést všem lidem bez vyjímky. Každé
jiné spočinutí, v jiných bodech a vírách vede k beznaději,
smutku a nakonec v zofalství.
Proto:
SLÁVA NA VÝSOSTI BOHU A NA ZEMI POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE !
Během
měsíce prosince jsem předával Řeckokatolickou farnost v
Jihlavě svému nástupci. Stránky této farnosti na internetu
nejsou předmětem předání. Budu pokračovat dál, pod jinou
adresou, kterou na této staré adrese ještě uveřejním.
Děkuji za přízeň! o.prot. Josef Hořák
Starąí evangelia a promluvy:
z minulého týdne
z předminulého týdne
|
|
poslední aktualizace:
13. 11. 2010 - 22:04:20 GMT+1
obsah: Josef Hořák
(administrátor Řeckokatolické farnosti v Jihlavě)
| |